Začátek

před 354 miliony let

Konec

před 298 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Kontinenty Gondwana a Laurusie se k sobě přibližují a pak se sráží. V místě srážky vznikají horská pásma, jejichž zbytky dnes najdeme v Evropě, v Severní Americe a v severozápadní Africe. Rozdíly mezi podnebnými pásy jsou hodně výrazné. Ve svrchním karbonu se klima mění - ochlazuje se, velká část Gonwany je pokrytá ledovcem. V tropickém pásu ubývá vlhkost, a v místech, kde bývaly bažinaté pralesy, se rozšiřují pouště.

Co se děje u nás

Při srážce kontinentů se spojují části českého masivu, které spolu dříve nesouvisely. V místě srážky rostou hory podobné dnešním Alpám nebo Himálaji. Velké masy starších hornin se vrásní, stlačují a zahřívají - prochází metamorfózou. V hloubce pod horami se taví zemská kůra, zatlačená do hloubky. Vzniká velké množství žhavého magmatu, které pomalu vychládá a tuhne několik kilometrů pod povrchem Země. Tak se tvoří žuly a další hlubinné vyvřeliny. Místy se magma dostává na povrch a vznikají sopky. V prohlubních mezi horskými hřbety se daří tropickým pralesům s jezery a bažinami, kde místo stromů rostou obří plavuně a přesličky. Naše země se totiž právě nachází blízko rovníku. V bažinách se ukládají odumřelé rostliny a bahno - jednou z nich bude černé uhlí a jílovce. Podnebí se někdy stává o hodně sušším a na místech pralesů vznikají pouště. V suchém klimatu vznikají červené pískovce. Vlhká a suchá období se střídají, ale sucho nakonec převládne. Na východním okraji českého masivu, který je zaplaven mořem, se ukládají vápence, později břidlice a droby.

Život v období

V tropickém pásmu (kde se nachází i naše území) se rostlinám velice daří. Jsou to hlavně rostliny, které se rozmnožují výtrusy - plavuně, přesličky a kapradiny. Některé z nich jsou velké jako stromy, dorůstají výšky až kolem 30 metrů. Prvně se objevují rostliny, které se rozmnožují semeny. Patří k nim také nejstarší jehličnany. Na přelomu devonu a karbonu vymírají některé skupiny mořských živočichů. Rychle ubývá trilobitů. Živočichové stále více pronikají do sladkých vod a na souš. Na souši se velmi daří hmyzu, žijí zde obří vážky a dvoumetrové stonožky. Rozšiřují se obojživelníci - krytolebci. Ve svrchním karbonu se objevují první plazi. Nejznámější z nich jsou pelykosauři - jejich fosílie se našly i na našem území.

Co nám z období zůstalo

Je toho opravdu hodně. Při variském vrásnění v karbonu byla dokončena „hrubá stavba“ českého masivu. V karbonu vznikla většina našich hlubinných vyvřelin a hodně usazených hornin. Veliké celky starších hornin byly zvrásněny a metamorfovány. Z karbonu pochází také řada nerostných surovin, které lidé využívají - hlavně černé uhlí.

Mořské usazeniny

slepence, břidlice a droby moravosilezika v Nízkém Jeseníku, na Drahanské Vrchovině

mladší vápence Moravského Krasu v moravosileziku

Sladkovodní usazeniny

jílovce, pískovce, arkózy a uhlí v permokarbonských pánvích na Plzeňsku, Kladensku a v Podkrkonoší, na Ostravsku a v blanické a boskovické brázdě

Vyvřelé horniny

hlubinné vyvřeliny středočeského plutonického komplexu v moldanubiku

hlubinné vyvřeliny třebíčského plutonu v moldanubiku

hlubinné vyvřeliny moldanubického plutonu v moldanubiku

hlubinné vyvřeliny v bohemiku, později mírně metamorfované

hlubinné vyvřeliny lužického plutonu v lugiku

hlubinné vyvřeliny krušnohorského plutonu v saxothuringiku

hlubinné vyvřeliny žulovského plutonu v moravosileziku

žilné vyvřeliny, většinou v blízkosti velkých těles hlubinných vyvřelin

Horniny přeměněné

ruly, a jiné silně metamorfované horniny moldanubika ve středních, jižních a západních Čechách a na Českomoravské Vysočině

silně metamorfované horniny kutnohorsko-svratecké oblasti

metamorfované sedimenty bohemika v západních a středních Čechách

metamorfované bazické vyvřeliny bohemika v západních a středních Čechách

mírně metamorfované horniny lugika

metamorfované sedimenty lugika

mírně metamorfované bazické vyvřeliny lugika

metamorfované vyvřeliny saxothuringika

metamorfované sedimenty saxothuringika

Fosílie organizmů

Stromovité plavuně, přesličky a kapradiny, cordaity. Krytolebci (obojživelníci), hmyz (vzácné fosílie brouků a vážek), vzácné zbytky plazů - pelykosaurů.

Ložiska nerostů

černé uhlí

Sloje černého uhlí se nachází na Ostravsku, v okolí Plzně, Kladna, Slaného, v Podkrkonoší a u Rosic. Dnes už se těží jen na Ostravsku.

kaolin

Karbonské žuly na Karlovarsku a karbonské arkózy na Plzeňsku v pozdějších obdobích zvětraly a staly se zdrojem kaolinu pro výrobu keramiky a papíru.

stavební kámen

Různé druhy odolných usazených, vyvřelých a přeměněných hornin se používají k výrobě drceného kameniva.

kámen pro kameníky a sochaře

Žuly a podobné hlubinné vyvřeliny se dají použít k výrobě dlažebních kostek, obrubníků, obkladů, náhrobků, pomníků a soch. Dříve kameníci a sochaři používali také karbonské pískovce a arkózy, které se snadněji oprácovávají, ale méně vydrží.

vápenec

V Moravském Krasu a na dalších místech Moravy vznikaly ve spodním karbonu vápence. Karbonská ložiska vápenců mají ale menší ekonomický význam než ta devonská.

uran

V blízkosti hlubinných vyvřelin vznikala ložiska uranových rud. Nejvýznamnější z nich se nacházejí u Příbrami.

stříbro a barevné kovy

Mnoho českých ložisek rud stříbra, zinku, olova a dalších kovů vzniklo v karbonu v souvislosti s hlubinnými vyvřelinami a metamorfózou starších hornin.

zlato

Většina českých ložisek zlata vznikla v karbonu v souvislosti s hlubinnými vyvřelinami a s metamorfózou starších hornin, které rozptýlené zlato již obsahovaly.

cín, wolfram, lithium

Tyto prvky se nahromadily v nejvyšších částech žulových plutonů, které se zachovaly v Krušných Horách (Cínovec).