41 - droba (hradecké droby)
sedimenty - horniny usazené- Foto
- Geologická jednotka, do níž patřím
- Z čeho jsem
- Můj příběh
- Jak mě využívají lidé
- Geologický čas
- Mapa
- Podívej se také
Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
moravosilezikum - jesenický kulm - hradecko-kyjovické souvrstvíZ čeho jsem
z drobných zaoblených úlomků starších horninMůj příběh
V době variského vrásnění vyrostlo na našem území horstvo, podobné dnešním Alpám nebo Himálaji, které rychle zvětrávalo. Úlomky zvětralých hornin přinášely řeky do moře, které se tehdy nacházelo východně od velehor, na Moravě. Na dně oceánu u okraje pevniny se ukládaly mohutné vrstvy jílu, písku a valounů, z nichž vznikla souvrství jílovců, drob a slepenců. Později vrásnění zasáhlo i tyto mořské sedimenty. Zprohýbaly se do vrás a vynořily se nad hladinu.Jak mě využívají lidé
Droba je pevná a odolná, používá se jako stavební kámen. Těží se v lomu, drtí se na menší kousky, které se pak třídí podle velikosti. Přidává se do betonových a asfaltových směsí pro stavební účely.Geologický čas
Odkud jsem
Jakubčovice nad Odrou
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Podívej se také
- na kámen číslo 75 - uvidíš, že droby vznikaly i v jiném prostředí a mohou vypadat odlišně
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 39 , kámen číslo 65 a kámen číslo 76 - pokud výrazně převládají písková zrnka z křemene, nehovoříme o drobě, ale o pískovci
- na kámen číslo 79 - pokud jsou písková zrnka tvořená živci, nehovoříme o drobě, ale o arkóze