Jak se dělá geomapa

  1. Na začátku je nápad v hlavě geologa Michala. Nápad tam několik let zraje. Když je zralý k uskutečnění, je třeba jej představit komunitě a najít pro něj podporu.

  2. Nápad je potřeba přetavit v projekt. Tohoto úkolu se zhostí architekt Mirek, který geomapu zakomponuje do úprav školního areálu.

  3. S dobře připraveným projektem můžeme požádat o dotaci. Žádost připraví projektová manažerka Renata. Tak se nám podaří získat peníze na většinu potřebného materiálu. Pak už je to na nás – spoléháme na vlastní síly školní komunity.

  4. Příprava na počítači: Z fyzické mapy ČR vytvoříme zjednodušené vrstevnice a zjednodušenou říční síť. Území ČR rozdělíme na čtverce 50 x 50 km s využitím Křovákovy souřadnicové sítě. Přidáme krajská města pro lepší orientaci.

  5. Připravíme pláň pomocí minibagru a vyznačíme okraje mapy. Zemní práce a nákladní dopravu zajišťuje zkušený stavitel Honza.

  6. Uzlové body souřadnicové sítě stabilizujeme kameny s ryskou, usazenými v betonu.

  7. Světové strany vyznačíme větrnou růžicí.

  8. Z odštěpků po výrobě dlažebních kostek vytvoříme okraje mapy.

  9. Vyznačíme obrys geomapy vápnem.

  10. Z odštěpků po výrobě dlažebních kostek vytvoříme základní vrstevnici 200 m n. m.

  11. Mapu pokryjeme štěrkem, štěrk upěchujeme, a pak pomocí provázků vyznačíme souřadnicovou síť.

  12. Další vrstevnice postupně stavíme ze starých cihel. Horám vyšším než 700 m n. m. dáme pevné základy z kostek ztraceného bednění.

  13. Objezdíme cca 70 lomů po celé České republice, z nichž přivezeme vzorky hornin.

  14. Z každého vzorku menší část odřízneme a vzniklou plochu vybrousíme a vyleštíme.

  15. Všude, kde už je terén nahrubo hotov, postupně do suchého betonu usazujeme vzorky hornin.

  16. Horám vyšším než 1 400 m n. m. přidáme „ještě jedno patro“ z kostek ztraceného bednění.

  17. Terén mezi vrstevnicemi domodelujeme ze štěrkodrti 0/32 a z betonu vytvoříme říční síť – zde se například Ohře vlévá do Labe.

  18. Povrch terénu dotvoříme z menších kamenů podle toho, jaké typy hornin v dané oblasti převažují.

  19. Na okrasu a pro lepší orientaci v mapě přidáme keramické vlajky krajských měst vytvořené Věrou a Pavlem. Zde je například Jihlava:

  20. Na internetu vytvoříme informační systém. To zvládne zkušený programátor Luboš.

  21. Na každý vzorek připevníme pomocí chemické kotvy QR kód s odkazem na webovou stránku s údaji o hornině.

  22. Koryta řek obarvíme na modro.