Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
Z čeho jsem
ze zaoblených úlomků křemene a různých starších metamorfovaných, vyvřelých a usazených hornin.
Můj příběh
V době variského vrásnění vyrostlo na našem území horstvo, podobné dnešním Alpám nebo Himálaji, které rychle zvětrávalo. Úlomky zvětralých hornin přinášely řeky do moře, které se tehdy nacházelo východně od velehor, na Moravě. Na dně oceánu u okraje pevniny se ukládaly mohutné vrstvy jílu, písku a valounů, z nichž vznikla souvrství jílovců, drob a slepenců. Později vrásnění zasáhlo i tyto mořské sedimenty. Zprohýbaly se do vrás a vynořily se nad hladinu.
Jak mě využívají lidé
slepenec je poměrně pevný a odolný. Používá se jako stavební kámen. Těží se v lomu, drtí se na menší kousky, které se pak třídí podle velikosti. Přidává se do betonových a asfaltových směsí pro stavební účely.
Geologický čas
vznik slepence - karbon
Odkud jsem
z lomu Luleč (okres Vyškov, Jihomoravský kraj)
Podívej se také
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 a kámen číslo 31 a kámen číslo 43 - uvidíš jiné typy slepenců, které vznikly v různých obdobích a v odlišném prostředí
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 39 , kámen číslo 65 a kámen číslo 76 - pokud se nahromadí drobnější úlomky křemene, nevznikne slepenec, ale pískovec
- na kámen číslo 22 , kámen číslo 23 , kámen číslo 24 a kámen číslo 49 - před tím, než jsem se stal pevnou horninou, byl jsem také nezpevněným štěrkem
- kámen číslo 92 - když se místo zaoblených valounů stmelí ostrohranné úlomky, není to slepenec, ale brekcie