Foto
Celkový pohled
Detail
Výskyt
výchozy piskovce České Švýcarsko
Skalní věže z křídových pískovců České Švýcarsko
Použití
Zdivo z křídových pískovců
Zdivo z křídových pískovců
Kostel Narození Panny Marie z křídových pískovců Turnov
Geologická jednotka, do níž patřím
česká křídová pánev
Z čeho jsem
Velké bloky pískovce se těží v lomu. Pak je opracovávají stroje nebo kameníci a sochaři. Dříve se z pískovcových kvádrů stavěly celé domy, kostely a další stavby. Karlův most a katedrála sv. Víta v Praze, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře a mnoho dalších památek je postaveno právě z křídových pískovců. Dnes je potřebujeme hlavně na opravy památek. Pískovec je také oblíbeným materiálem pro sochy, pomníky a ozdobné předměty. Nejčistší křídové pískovce se využívají při výrobě skla. Křídové pískovce jsou velmi porézní. díky tomu se do nich "vejde" velké množství vody - může to být až kolem 30 % objemu horniny. Česká křídová pánev je naší největší zásobárnou podzemní vody.
Můj příběh
Do mělkého druhohorního moře přinášely řeky úlomky zvětralých hornin. Po daleké cestě, plné nárazů a obrušování se většina minerálů rozpadla a zůstala jen zrníčka křemene, která byla nejodolnější. Na dně moře se ukládaly mocné vrstvy křemenného písku. Mezi zrnky písku vykrystalizovaly minerály, které je slepily v pevnou horninu - pískovec. Později moře ustoupilo a sedimenty mořského dna se ocitly na souši. V třetihorách byly některé části křídové pánve vyzdviženy tektonickými pohyby. Vodní toky se do měkkých pískovců "zakously" a vytvořily hluboká údolí. Vznikla tak krajina skalních měst v Česko-saském Švýcarsku, v okolí Adršpachu nebo v Českém Ráji.
Jak mě využívají lidé
Geologický čas
vznik pískovce - křída
Odkud jsem
Jetřichovice-Rynartice (okres Děčín)
Podívej se také
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 65 a kámen číslo 91 - uvidíš, že pískovce vznikaly i na jiných místech a v jiných obdobích a že mohou vypadat různě
- na kámen číslo 39 - uvidíš, že některé hodně staré pískovce mohou být tvrdší než žula
- na kámen číslo 69 a kámen číslo 84 - uvidíš, co s pískovcem udělá metamorfóza
- na kámen číslo 10 - uvidíš, že ve stejném moři vznikaly i jiné sedimenty.
- na kámen číslo 41 a kámen číslo 75 - pokud písková zrnka vznikla z úlomků starších hornin, nehovoříme o pískovci, ale o drobě
- na kámen číslo 79 - pokud jsou písková zrnka tvořená živci, nehovoříme o pískovci, ale o arkóze
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 , kámen číslo 31 , kámen číslo 43 a kámen číslo 93 - pokud hornina obsahuje více než 25 % ůlomků větších než 2 mm, není to pískovec, ale slepenec