Foto
Celkový pohled
Detail
Výskyt
Těžba triasového pískovce
Použití
Ručně štípaná pískovcová dlažba
Geologická jednotka, do níž patřím
Z čeho jsem
z drobných zaoblených zrnek křemene, stmelených jílovým minerálem kaolinitem
Můj příběh
V suchém subtropickém prostředí se nacházelo mělké sladkovodní jezero, v němž se ukládaly vrstvy písku. Po mokrém písku na okraji jezera občas přeběhli malí dvounozí dinosauři. Později do oblasti proniklo moře a sladkovodní triasové pískovce překryly vrstvy svrchnokřídových mořských sedimentů. Ještě později eroze křídové sedimenty odstranila a triasové pískovce se opět objevily na povrchu.
Jak mě využívají lidé
Už ve středověku si lidé všimli, že pískovec se dobře opracovává. Ručně z něj tesali kvádry, které se používaly na stavbách. Můžete je vidět například ve zdech nedalekého hradu Vízmburku. Těžba pískovců pokračuje i dnes. Bloky horniny se opatrně bez použití trhavin odlamují od skalního masívu. Pak je ručně opracovávají kameníci. Štípou je podle vrstevních ploch na různě silné desky, které se pak řežou nebo štípají na požadované rozměry. Pískovcové desky se nejčastěji používají jako venkovní dlažba nebo na ozdobné zdivo.
Geologický čas
překrytí mořskými sedimenty - křída
vznik pískovce - trias
Odkud jsem
z lomu Krákorka u Havlovic (okres Náchod)
Podívej se také
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 76 a kámen číslo 91 - uvidíš, že pískovce vznikaly i na jiných místech a v jiných obdobích a že mohou vypadat různě
- na kámen číslo 39 - uvidíš, že některé hodně staré pískovce mohou být tvrdší než žula
- na kámen číslo 69 a kámen číslo 84 - uvidíš, co s pískovcem udělá metamorfóza
- na kámen číslo 41 a kámen číslo 75 - pokud písková zrnka vznikla z úlomků starších hornin, nehovoříme o pískovci, ale o drobě
- na kámen číslo 79 - pokud jsou písková zrnka tvořená živci, nehovoříme o pískovci, ale o arkóze
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 , kámen číslo 31 , kámen číslo 43 a kámen číslo 93 - pokud hornina obsahuje více než 25 % ůlomků větších než 2 mm, není to pískovec, ale slepenec