Začátek

před 140 miliony let

Konec

před 65 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Oddělování kontinentů pokračuje. Rozevírá se jižní část Atlantského oceánu, která odřízne Jižní Ameriku od Afriky. Indie se odtrhává od Antarktidy a posouvá se k severu, až se nakonec srazí s čínskou deskou. Klima je hodně teplé. Přibližně uprostřed období křídy stoupne hladina světového oceánu o 200 až 300 metrů a moře zaplaví velké části pevniny (včetně podstatné části našeho území). V mělkých mořích často vznikají jemnozrnné bělavé vápence, které daly tomuto období jméno - psací křída. Na konci křídy hladina světového oceánu naopak klesá. V období křídy začíná alpinské vrásnění. Začínají se tvořit některá pohoří, která známe ze současnosti - například Alpy a Karpaty.

Co se děje u nás

V období spodní křídy je český masiv součástí pevniny, obrušované erozí. Na počátku svrchní křídy některé části masivu poklesávají a v prohlubních vznikají sladkovodní jezera. V jezerech se ukládají štěrkovité, písčité a jílovité sedimenty, někdy vznikají malé uhelné sloje. Jak pokles pokračuje a současně stoupá hladina světového oceánu, postupně je severní část českého masivu zaplavena mělkým mořem. Na dně moře se usazují vrstvy písku, přinášeného řekami z pevniny. V místech s menším přísunem úlomků se ukládají vrstvy vápnitých jílů, slínů (opuk) až vápenců. Asi po deseti milionech let moře opět ustupuje a zanechá za sebou obří desku svrchnokřídových sedimentů - českou křídovou pánev. Při severním okraji pánve je tato deska místy tlustá více než 1 kilometr. V jižních Čechách se ve stejné době také tvoří prohlubně se sladkovodními jezery, v nichž se ukládají vrstvy štěrků, písků a jílů. V těchto menších pánvích (českobudějovické a třeboňské), bude sedimentace pokračovat i v následujícím období - terciéru. Moře sem však nepronikne. Křídové sedimenty najdeme také na Moravě. Východně od českého masivu se na dně moře ukládají pískovce, vápence a jílovce, vyskytují se také vulkanické horniny. Tyto horniny budou později zvrásněny a nasunuty k západu na český masiv. Stanou se součástí Západních Karpat.

Život v období

V oceánu se mění životní podmínky. Nejsou už tak příznivé pro korály a jiné teplomilné živočichy. Rozšíření jsou hlavonožci - hlavně amoniti a belemniti. Hodně se rozvíjejí mlži, také plži a ježovky. Pokračuje také rozvoj obratlovců, z nichž nejvýznamnější jsou plazi - mořští plesiosauři a mosasauři a suchozemští dinosauři. Objevují se rohatí dinosauři - ceratpsidi jako např. Triceratops. Pterosauři dosahují největší velikosti. Rychle se rozvíjí také ptáci a savci. Savci jsou stále jen malí, ale už bychom mezi nimi našli nejstarší primáty, prapředky lidoopů a lidí. Rychle se rozvíjí kvetoucí krytosemenné rostliny, které na konci křídy už výrazně převažují nad nahosemennými. Krytosemenné rostliny se každoročním opadáváním listů přizpůsobují životu v mírném klimatickém pásu se střídáním teplých a chladných ročních období. V křídě se poprvé objevují platany, topoly, magnólie a některé další rostliny, známé ze současnosti. Na přelomu křídy a následujícího období - terciéru - dochází ke katastrofě. Její příčinou mohl být dopad velkého meteoritu nebo komety nebo zvýšená vulkanická činnost. Jisté je, že se klima na celé planetě prudce mění k horšímu a vznikají mohutné vlny tsunami a obrovské lesní požáry. V souvislosti s katastrofou vyhynou na souších dinosauři a mnoho druhů rostlin, v oceánech vymírají mnozí mořští plazi, amoniti a někteří mlži a mnoho dalších organizmů.

Co nám z období zůstalo

Je toho opravdu hodně. Mořské sedimenty české křídové pánve pokrývají obrovskou rozlohu ve Středočeském kraji a v Praze, v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Z pískovců české křídové pánve v pozdějších obdobích vznikly erozí malebné útvary a skalní města Českého Ráje, Česko-saského Švýcarska, Adršpašsko-teplických Skal, Broumovských Stěn a Kokořínska. Mořské sedimenty křídového stáří tvoří velkou část Západních Karpat na východě našeho území. Můžeme se s nimi setkat například v Moravskoslezských Beskydech a v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Sladkovodní křídové sedimenty najdeme v českobudějovické a třeboňské pánvi v jižních Čechách. V období křídy vzniklo mnoho ložisek surovin pro stavebnictví, sklářský a keramický průmysl a také některá ložiska železných rud a uranu.

Mořské usazeniny

balvanité slepence, vzniklé při skalnatém pobřeží křídového moře na okrajích české křídové pánve

slínovce české křídové pánve

pískovce české křídové pánve

pískovce Západních Karpat

Fosílie organizmů

Slepence, pískovce a jílovce českobudějovické a třeboňské pánve. Do spirály stočené schránky hlavonožců - amonitů, schránky mlžů (např. ústřic) a ježovek, kosti ryb, zuby žraloků, velmi vzácné kosti mořských plazů mosasaurů a létajících plazů pterosaurů.

Ložiska nerostů

cementářská surovina

Slínovce jsou přechodem mezi vápenci a jílovci. Pokud je poměr mezi vápnitou složkou (CaCO3) a jílovitou složkou (SiO2, Al2O3) optimální, dají se využít k výrobě cementu i bez přidávání dalších přísad.

cihlářské suroviny

Zvětralé slínovce se po rozemletí a přidání ostřiva dají použít k výrobě cihel a pálené střešní krytiny.

kámen pro kameníky a sochaře

Křídové pískovce se odedávna těžily na mnoha místech české křídové pánve. Je z nich postaven Karlův most a Chrám sv. Víta a stovky dalších památek. Většina slavných sochařských děl na našem území je vytvořena z křídových pískovců. Pro kamenickou výrobu se hodí také některé typy pískovců Západních Karpat.

Křídové opuky se těžily na mnoha místech. Byly oblíbeným materiálem románských stavitelů. Je z nich postavena bazilika sv. Jiří na Pražském hradě a také pražské rotundy.

kaolin

V teplém a vlhkém klimatu křídového období do velké hloubky zvětrávaly žuly na Karlovarsku a karbonské arkózy na Plzeňsku. Živce se přeměnily v minerál kaolinit, z žul a arkóz se staly kaoliny. Kaolin se využívá pro výrobu keramiky (porcelánu a žáruvzdorných materiálů) a jako plnivo do papíru a gumy. Je také součástí mnoha nátěrových hmot.

sklářské písky

V některých částech křídového moře se ukládal velmi čistý křemenný písek. Takové písky se dají využít jako základní surovina při výrobě skla.

uhlí

V nejstarších - sladkovodních sedimentech křídy se někdy nachází malé sloje uhlí. Nemají ekonomický význam.

uran

Některé polohy v křídových sedimentech obsahují uran. V minulosti se získával u Stráže pod Ralskem podzemním loužením. Do hornin se vrty vtlačovala kyselina, ve které se uran rozpustil. Roztok s uranem se pak jinými vrty čerpal ven a uran se z něj získával. Nebyl to moc dobrý nápad - následky těžby se odstraňují dodnes.

žáruvzdorné jíly

Některé typy křídových jílů nacházejí uplatnění v keramickém průmyslu.

železné rudy

V krasových prohlubních Moravského Krasu se těžily železné rudy křídového stáří. Uložily se zde, když bylo území zaplaveno křídovým mořem. Dobývání a zpracovávání zdejší rudy je doloženo už v období Velké Moravy a trvalo až do konce 19. století.