Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
bohemikum-pražská pánev
Z čeho jsem
z drobných zrníček křemene; všimněte si drobných dírek v menším vzorku
Můj příběh
Do mělkého ordovického moře přinášely řeky úlomky zvětralých hornin. Po daleké cestě, plné nárazů a obrušování se většina minerálů rozpadla a zůstala jen zrníčka křemene, která byla nejodolnější. V moři se hromadil téměř čistý křemenný písek. Do písečného dna se zahrabávali červi. Dodnes jsou v křemenci patrná jejich doupata - kámen vypadá, jako by byl provrtaný. Později byla souvrství prvohorních sedimentů zvrásněna a vystavena erozi. Protože křemence jsou o hodně odolnější než sedimenty v jejich okolí, často je najdeme na vrcholech kopců. Příkladem může být hora Plešivec v Brdech.
Jak mě využívají lidé
Dnes se tyto křemence nevyužívají, dříve se však těžily v mnoha malých lomech. Jsou velice odolné, a proto z nich staří kameníci vyráběli dlažební kostky. Na mnoha místech Prahy ještě můžete najít dláždění z křemencových kostek, které jsou ještě pevnější než kostky žulové. V některých dlažebních kostkách můžete dokonce najít dírky po pradávných mořských červech.
Geologický čas
variské vrásnění - karbon
vznik křemence - ordovik
Odkud jsem
Mýto
Podívej se také
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 65 , kámen číslo 76 a kámen číslo 91 - uvidíš, jak jsem vypadají pískovce, které jsou o hodně mladší než já
- na kámen číslo 69 a kámen číslo 84 - uvidíš, které kdysi vypadaly podobně jako já a pak je metamorfóza změnila k nepoznání
- na kámen číslo 41 a kámen číslo 75 - pokud písková zrnka vznikla z úlomků starších hornin, nehovoříme o pískovci, ale o drobě
- na kámen číslo 79 - pokud jsou písková zrnka tvořená živci, nehovoříme o pískovci, ale o arkóze
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 , kámen číslo 31 , kámen číslo 43 a kámen číslo 93 - pokud hornina obsahuje více než 25 % ůlomků větších než 2 mm, není to pískovec, ale slepenec