Začátek

před 490 miliony let

Konec

před 440 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Superkontinent Gondwana, se stáčí tak, že jeho jižní část leží v oblasti jižního pólu. Severní část Gondwany se začíná rozpadat, oddělují se z ní menší kontinenty. Menší kontinenty Laurentia, Siberia a Kazachstania se nacházejí v teplém pásmu. Zárodek českého masivu - budoucí Barrandien - se nachází na jižní polokouli, v mírném až chladném klimatickém pásu na okraji pevninského šelfu Gondwany. V ordoviku proběhne několik chladných období, kdy je velká část Země pokryta ledovci. Hladina oceánu v chladných obdobích klesá a v teplejších stoupá, podle toho kolik vody je vázáno v ledovcích.

Co se děje u nás

Nejpodrobnější zprávy o ordoviku máme z bohemika (středočeské oblasti), kde se v podobě mořských sedimentů pražské pánve zachoval úplný záznam od začátku až do konce tohoto období. Pražská pánev je na začátku ordoviku podlouhlá prohlubeň, zalitá mělkým mořem. Na dně pánve se ukládají vrstvy křemenných pískovců, drob a arkóz. Později, ve svrchním ordoviku, se pánev rozšíří a je více propojena s oceánem. Na dně se usazují kaly, ze kterých později vzniknou břidlice. Podél poruchy v zemské kůře vyrůstají vulkány, které tvoří čedičové lávy a vrstvy sopečného popela. Na některých místech vznikají v okolí vulkánů usazeniny bohaté na železo - budoucí ložiska železných rud. Později pokračuje ukládání břidlic a pískovců a v menší míře i vulkanická činnost. Ordovické sedimenty najdeme kromě pražské pánve také v Železných horách. Metamorfované ordovické horniny se vyskytují také v Krušných horách, v Ještědském pohoří, v Krkonoších a v okolí Železného Brodu.

Život v období

V moři žijí trilobiti, měkkýši - (plži, mlži, hlavonožci a dnes už vyhynulí hyoliti), ramenonožci (živočichové se schránkou složenou ze dvou misek, podobně jako u mlžů), a ostnokožci (hvězdice, hadice, a jiné, dnes už vyhynulé typy). Rozšiřují se graptoliti - zvláštní, dnes zcela vyhynulí živočichové, žijící v plovoucích koloniích s pevnými schránkami. Hojní jsou také konodonti - pravděpodobně to byli vyhynulí červi. Zachovaly se z nich jen čelisti. Většina trilobitů, známých z kambria vyhyne a objevují se nové skupiny. Velmi vzácní jsou rybovití obratlovci. V teplejších oblastech (nikoli u nás) žijí koráli. Hojně se vyskytují mechovky. Z ordoviku jsou známé také spory (výtrusy), které by mohly pocházet od nejstarších suchozemských rostlin.

Co nám z období zůstalo

Je toho dost. Především ordovické sedimenty pražské pánve, bohaté na zkameněliny trilobitů, měkkýšů a mnoha jiných živočichů. Také některé výlevné vyvřeliny vznikly v ordoviku a u některých metamorfovaných hornin je ordovické stáří hodně pravděpodobné.

Mořské usazeniny

sedimenty pražské pánve bohemika - břidlice, prachovce, pískovce, droby, silicity, ferrolity

Vyvřelé horniny

bazické vulkanity (čediče a podobné horniny, sopečné vyvrženiny)

Fosílie organizmů

krunýře trilobitů, schránky plžů, mlžů, hlavonožců, ramenonožců, ostnokožců, vzácné zbytky rybovitých obratlovců

Ložiska nerostů

kámen pro kameníky

Ordovické křemence se těžily na mnoha místech Barrandienu. Nejčastěji se používaly k výrobě dlažebních kostek.

železné rudy

Na něketrých místech ordovického moře se v pražské pánvi ukládaly sedimentární železné rudy. Nejsou příliš kvalitní (mají poměrně nízký obsah železa). Byly však velmi důležité pro rozvoj českého průmyslu v dobách, kdy nebylo snadné suroviny převážet na velkou vzdálenost.