Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
moravosilezikum
Z čeho jsem
ze zakulacených úlomků křemene a odolných, většinou metamorfovaných hornin; základní hmota mezi valouny obsahuje oxidy železa, které hornině dodávají čevenou až fialovou barvu
Můj příběh
Ze zvětrávajících vyvýšenin, tvořených žulami a metamorfovanými horninami, splachovaly přívaly vody množství úlomků hornin. Úlomky cestovaly ve vodním prostředí poměrně daleko. Navzájem se otloukaly a obrušovaly do kulata. Většina úlomků byla úplně rozdrcena a nakonec zůstal jen nejodolnější křemen. Vrstvy křemenného štěrku na úpatí hor. Později byly stmeleny v pevnou horninu - slepenec.
Jak mě využívají lidé
Slepenec je poměrně pevný. Dříve se těžil na okraji Brna a používali jej kameníci. Ručně otesávali kvádry, z nichž se stavěly zdi. Pro moderní průmyslové zpracování se tento slepenec moc nehodí, a tak těžba skončila a v lomech se začaly stavět obytné domky. Jak se Brno rozrůstalo, staré slepencové lomy se ocitly uvnitř města. Z původní kolonie nouzových dělnických domků na Červeném kopci vzniklo jedno z nejhezčích brněnských zákoutí - Kamenka.
Geologický čas
vznik slepence - devon
Odkud jsem
Brno-Červený kopec
Podívej se také
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 a kámen číslo 31 a kámen číslo 93 - uvidíš jiné typy slepenců, které vznikly v různých obdobích a v odlišném prostředí
- na kámen číslo 29 , kámen číslo 39 , kámen číslo 65 a kámen číslo 76 - pokud se nahromadí drobnější úlomky křemene, nevznikne slepenec, ale pískovec
- kámen číslo 22 , kámen číslo 23 , kámen číslo 24 a kámen číslo 49 - před tím, než jsem se stal pevnou horninou, byl jsem také nezpevněným štěrkem
- na kámen číslo 92 - když se místo zaoblených valounů stmelí ostrohranné úlomky, není to slepenec, ale brekcie