Začátek

před 410 až 417 miliony let

Konec

před 354 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Severozápadní okraj superkontinentu Gondwany, kde se nachází základ budoucího českého masivu, se posouvá dále k severu, do tropického pásma jižní polokoule, kde se nachází i další kontinenty. V jižní části Gondwany se při tom stále vyskytují ledovce. Gondwana s Laurussií se k sobě přibližuji a oceán, který leží mezi nimi, se stále zužuje, až nakonec zanikne a kontinenty do sebe narazí - to je začátek variského vrásnění. V průběhu devonu se několikrát náhle změní klimatické podmínky, což hodně ovlivní život na Zemi.

Co se děje u nás

Devonské horniny nacházíme na různých místech našeho území. V tropickém moři pražské pánve pokračuje ve spodním devonu ukládání různých typů vápenců. Ve středním devonu se moře moře zužuje a změlčuje, až nakonec úplně zanikne při srážce kontinentů Gondwany a Laurussie. Na Moravě a ve Slezsku v mořském prostředí vznikají jednak úlomkovité sedimenty s vulkanickými horninami (ty najdeme v Hrubém a Nízkém Jeseníku a na Drahanské Vrchovině), jednak vápence, známé hlavně z Moravského krasu. Ve svrchním devonu se zdejší moře rozšiřuje a ukládání mořských sedimentů pokračuje dále do karbonu.

Život v období

V průběhu devonu se život na Zemi hodně promění. Některé skupiny mořských organizmů v tomto období zcela vymřou - například graptoliti. Jiné skupiny se naopak rozvíjí a vytváří nové formy - například hlavonožci a ryby. V teplých, mělkých mořích se daří korálům a lilijicím - hlavním stavitelům devonských vápencových útesů. Největší změny se ale odehrávají na souši - poprvé se objevuje hmyz a také čtvernozí obratlovci, kteří se dokáží pohybovat mimo vodní prostředí - obojživelníci. Přibývá také suchozemských rostlin a objevují se nové skupiny rostlin - plavuně, přesličky a kapradiny. Rostliny se také zvětšují, některé už dosahují velikosti stromů. Vznikají nejstarší souvislé porosty a z nahromaděných zbytků rostlin se tvoří nejstarší uhelné sloje.

Co nám z období zůstalo

Je toho hodně. Krajina Českého krasu s Koněpruskými jeskyněmi a krajina Moravského krasu s Punkevními jeskyněmi a propastí Macochou je „postavena“ především z devonských vápenců. Stovky druhů fosílií dokládají pestrý život v tropickém devonském moři. Ložiska našich nejkvalitnějších vápenců vznikla právě v devonu.

Mořské usazeniny

vápence Českého Krasu v bohemiku

vápence Moravského Krasu v moravosileziku

některé úlomkovité sedimenty v moravosileziku

Fosílie organizmů

Suchozemské rostliny. Lilijice, koráli, hlavonožci, trilobiti, vzácné zbytky ryb.

Ložiska nerostů

vápence

Většina vápenců Českého krasu a Moravského krasu vznikla právě v devonu. Čisté vápence (ty s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého - CaCO3) se používají k výrobě vápna, k odsiřování kouřových plynů uhelných elektráren. Méně čisté vápence se dají použít k výrobě cementu.

kámen pro kameníky a sochaře

Některé devonské vápence vypadají po vyleštění zajímavě. Vyrábí se z nich obklady a dlažby a mohou posloužit i jako materiál pro sochaře.

stavební kámen

Některé sedimenty moravského devonu (hlavně slepence a droby) jsou vhodné pro výrobu drceného kameniva.