34 - mikritový vápenec (řeporyjský vápenec)
sedimenty - horniny usazené- Foto
- Geologická jednotka, do níž patřím
- Z čeho jsem
- Můj příběh
- Jak mě využívají lidé
- Geologický čas
- Mapa
- Podívej se také
Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
bohemikum-pražská pánevZ čeho jsem
z droboučkých krystalů kalcitu, dolomitu a křemene; občas se najdou také úlomky vápnitých schránek mořských živočichůMůj příběh
Na dně hlubšího devonského moře se ukládaly vrstvy jemného vápnitého kalu. Jejich stmelením vznikla pevná hornina - vápenec. Později, při srážce litosférických desek, bylo původní mořské dno vyzdviženo a zprohýbáno do vrás. Stalo se součástí pevniny.Jak mě využívají lidé
Řeporyjský vápenec je méně čistý. Nehodí k výrobě vápna. Ve směsi s čistšími vápenci a silikátovou přísadou se používá k výrobě cementu. Má sice zajímavou barvu, ale pro kamenickou výrobu se příliš nehodí pro své mechanické vlastnosti.Geologický čas
Odkud jsem
Radotín
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Podívej se také
- na kámen číslo 33 , kámen číslo 34 , kámen číslo 35 , kámen číslo 36 , kámen číslo 54 - tyto vápence jsou podobně staré, vznikly ve stejném moři, jen v trochu jiných podmínkách
- na kámen číslo 86 a kámen číslo 87 - uvidíš, že ve stejném období vznikaly podobné vápence také na Moravě
- na kámen číslo 6 a kámen číslo 92 - uvidíš že vápence vznikaly v různých obdobíh a že mohou mít mnoho podob
- na kámen číslo 1 , kámen číslo 46 a kámen číslo 68 - uvidíš, co s různými typy vápenců dělá metamorfóza