6 - vápenec
sedimenty - horniny usazené- Foto
- Geologická jednotka, do níž patřím
- Z čeho jsem
- Můj příběh
- Jak mě využívají lidé
- Geologický čas
- Mapa
- Podívej se také
Foto
Celkový pohled
Detail
Výskyt



Geologická jednotka, do níž patřím
Z čeho jsem
z vápenitých schránek mořských živočichů - jsem vlastně jeden velký korálový trs, je na mně dobře vidět, jak korál rostlMůj příběh
V teplém mělkém moři se dařilo korálům a mnoha dalším živočichům. Hromaděním a přirůstáním jejich schránek vznikl velký vápencový útes. Ten se později při alpinském vrásnění vynořil nad hladinu a zkrasověl - začaly v něm vznikat jeskyně. S dalším postupem vrásnění se obrovská deska sedimentů odtrhla od svého podloží a jako příkrov se nasunula směrem k západu na český masiv. Velká část příkrovu byla odstraněna erozí, zůstalo z něj několik vápencových ostrovů, kterým se říká bradla. Jedním z nich je vrch Kotouč u Štramberka.Jak mě využívají lidé
Tento vápenec je velmi čistý (obsahuje více než 96 % CaCO3), a proto se dá využít k výrobě vápna. Vápenec se těží v lomu, drtí se na menší kousky a vypaluje se v peci. Tak se vyrábí pálené vápno (oxid vápenatý, CaO). Když se pálené vápno smíchá s vodou, vznikne hašené vápno, které se používá na bílení. Vápenec rozemletý na prášek se používá k odsiřování kouřových plynů v uhelných elektrárnách - vápenec na sebe naváže síru a vznikne sádrovec, který můžeme využít při výrobě sádrokartonu.Geologický čas
Odkud jsem
Z lomu Štramberk (okres Nový Jičín)
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Podívej se také
- na kámen číslo 32 , kámen číslo 33 , kámen číslo 34 , kámen číslo 35 , kámen číslo 36 a kámen číslo 54 - uvidíš že vápence vznikaly v různých obdobíh a že mohou mít mnoho podob
- na kámen číslo 1 , kámen číslo 68 - uvidíš, jak se čistý vápenec může proměnit působením velkého tlaku a teploty