33 - biodetritický vápenec (slivenecký vápenec)
sedimenty - horniny usazené- Foto
- Geologická jednotka, do níž patřím
- Z čeho jsem
- Můj příběh
- Jak mě využívají lidé
- Geologický čas
- Mapa
- Podívej se také
Foto
Celkový pohled
Detail
Geologická jednotka, do níž patřím
bohemikum-pražská pánevZ čeho jsem
z úlomků vápnitých schránek mořských živočichůMůj příběh
Na dně mělkého devonského moře se ukládalo velké množství drobných úlomků vápnitých schránek mořských živočichů. Jejich stmelením vznikla pevná hornina - vápenec. Později, při srážce litosférických desek, bylo původní mořské dno vyzdviženo a zprohýbáno do vrás. Stalo se součástí pevniny.Jak mě využívají lidé
Slivenecký vápenec má více možných využití. Je hodně čistý a proto se hodí k výrobě vápna a dalších produktů, náročných na kvalitu suroviny. Ve směsi s méně čistými vápenci a silikátovou přísadou se používá k výrobě cementu. Slivenecký vápenec se hodí také pro kamenickou výrobu, protože po vyleštění má velice atraktivní vzhled. V Praze a okolí jej kameníci využívali už ve středověku. Ozdobné obklady stěn, podlahy a sochy ze sliveneckého mramoru najdete na mnoha místech.Geologický čas
Odkud jsem
Radotín
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Podívej se také
- na kámen číslo 33 , kámen číslo 34 , kámen číslo 35 , kámen číslo 36 , kámen číslo 54 - tyto vápence jsou podobně staré, vznikly ve stejném moři, jen v trochu jiných podmínkách
- na kámen číslo 86 a kámen číslo 87 - uvidíš, že ve stejném období vznikaly podobné vápence také na Moravě
- na kámen číslo 6 a kámen číslo 92 - uvidíš že vápence vznikaly v různých obdobíh a že mohou mít mnoho podob
- na kámen číslo 1 , kámen číslo 46 a kámen číslo 68 - uvidíš, co s různými typy vápenců dělá metamorfóza