Foto
Celkový pohled
Detail
Výskyt
Těžba třetihorního štěrkopísku
Vrstvy třetihorních písků a štěrků
Použití
Dlažba z ordovických křemenců v Praze 2
Geologická jednotka, do níž patřím
kvartérní pokryv
Z čeho jsem
Ze zakulacených úlomků různých starších hornin.
Můj příběh
V neogénu tekla v okolí Plzně velká řeka, kterou geologové pojmenovali Paleoberounka. Tekla k severozápadu a ústila do sladkovodních jezer pod Krušnými horami. Paleoberounka se zařezávala do starších hornin z různých období a unášela jejich úlomky. Mezi valouny nejčastěji najdeme odolné horniny bohemika (např. proterozoické silicity a spility a ordovické křemence). Místy se objeví části prokřemenělých kmenů karbonských rostlin, které Paleoberounka uvolnila ze sedimentů plzeňské pánve.
Jak mě využívají lidé
Štěrk se spolu s pískem těží, pere se (zbavuje se částeček jílu), zrna štěrku a písku se třídí podle velikosti. Používají se jako plnivo do betonových směsí, do malt a pro další účely ve stavebnictví.
Geologický čas
vznik štěrku - tercier
Odkud jsem
Z pískovny Chotíkov (okres Plzeň-sever)
Podívej se také
- na kámen číslo 7 , kámen číslo 13 , kámen číslo 30 , kámen číslo 39 - uvidíš, jak vypadají některé z hornin, z nichž jsou mé valouny
- na kámen číslo 22 , kámen číslo 23 a kámen číslo 24 - uvidíš, že štěrky vznikaly i na jiných místech a v jiných obdobích
- na kámen číslo 3 , kámen číslo 15 , kámen číslo 31 a kámen číslo 43 - uvidíš, že ze štěrku může vzniknout pevná hornina