Začátek

před 65 miliony let

Konec

před 1,8 milionu let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Kontinenty jsou rozložené podobně jako dnes, Evropa s Afrikou se postupně vzdalují od Severní a Jižní Ameriky a Atlantský oceán mezi nimi se rozšiřuje. Austrálie se odděluje od Antarktidy a posouvá se k severu. Afrika se posouvá směrem k Evropě. V jižní Evropě díky tomu rostou nová pohoří - Pyreneje, Alpy a Karpaty. Klima je v terciéru teplejší než dnes a je proměnlivé - střídají se chladnější a teplejší období. V průměru se však postupně stále více ochlazuje. Hladina oceánu v chladných obdobích klesá, protože je více vody vázáno v ledovcích. V teplých obdobích naopak stoupá.

Co se děje u nás

Český masiv je souší, obklopenou klesajícími pánvemi, do nichž proniká moře. V okolí českého masivu vznikají díky vrásnění nová pohoří - Alpy a Karpaty. Český masiv se ale nezvrásní, protože zemská kůra je tu už hodně silná. Místo toho rozpraská a vyklene se - tak vznikají naše dněšní pohoří. Některá místa se naopak propadají. V podhůří Krušných hor se tvoří velká, podlouhlá propadlina, v níž rostou bažinaté pralesy - později zde vzniknou sloje hnědého uhlí. Další prohlubeň se nachází v jižních Čechách. Říční síť je hodně odlišná od té současné. Některé řeky tečou do vnitrozemských pánví v Podkrušnohoří a v jižních Čechách, jiné odtékají k východu, do moře, které zaplavuje velkou část Moravy. V místech, kde je zemská kůra hodně porušena zlomy, vznikají sopky. Z vulkánů vytékají proudy lávy a vyletuje množství sopečného popela a bomb. Nejvýznamnější vulkanické oblasti - České Středohoří a Doupovské hory - vznikají v souvislosti se zlomy v Podkrušnohoří. Terciérní vulkány ale najdeme i na mnoha jiných místech. Východně od českého masivu na dně moře pokračuje ukládání vrstev jílů, písků a vápenců. Mezozoické a terciérní horniny se v průběhu alpinského vrásnění deformují, a v podobě obrovských desek - příkrovů - se nasouvají od východu k západu a severozápadu na český masiv. Příkrovy se nasouvají na sebe navzájem jako šupiny nebo tašky na střeše. Vznikají tak pohoří karpatské soustavy na Moravě (Beskydy, Bílé Karpaty, aj.) v sousedních zemích - na Slovensku a v Polsku. Mezi horskými pásmy a před čelem karpatských příkrovů vznikají prohlubně, v nichž se ukládají mořské nebo sladkovodní sedimenty. Klima je na počátku terciéru subtropické, později se naše území posouvá více k severu, do mírného pásma. Dochází k chladným a teplým výkyvům podnebí.

Život v období

Na přelomu křídy a paleogénu (tj. na rozhraní mezozoika a terciéru) dochází k náhlé změně prostředí, která hodně ovlivní život na Zemi. Některé skupiny živočichů zcela vymřou (například amoniti a dinosauři). Sedimenty z této doby dokládají prudké ochlazení, velké lesní požáry a vlny tsunami. Takové události mohl způsobit dopad meteoritu nebo komety. Po katastrofě se rychle začínají rozvíjet některé skupiny živočichů (zejména savci a ptáci). Savci se postupně zvětšují a rozdělují se do mnoha skupin (lichokopytníci, sudokopytníci, chobotnatci, hlodavci, netopýři, šelmy, kytovci, primáti). Asi před 4 miliony let se v Africe objevují předkové člověka - australopithékové a později i skuteční lidé. V terciéru žijí obří nelétaví draví ptáci, objevuje se také mnoho druhů zpěvných ptáků. Rozvíjejí se i někteří plazi (hlavně hadi). V mořích se daří krabům, ježovkám, mlžům a dírkonošcům (to jsou prvoci, kteří si staví vápnité schránky). Rostliny se už hodně podobají těm dnešním. Díky chladným obdobím se rozšiřují opadavé listnaté stromy.

Co nám z období zůstalo

Je toho mnoho. Díky terciérním tektonickým pohybům, spojeným s alpinským vrásněním, vznikl reliéf naší krajiny. Český masiv, se rozlámal na kry. Některé z nich byly vyzdviženy a vytvořily pohoří, jiné poklesly. Terciérní vulkanismus dal vznik krajině Českého Středohoří a Doupovských hor a také osamělým vrcholům, jakým je např. hora Říp. Z terciéru pochází mnoho ložisek fosilních paliv, stavebních materiálů a průmyslových nerostů. Největší význam má hnědé uhlí.

Mořské usazeniny

Jíly, slíny, písky v oblasti na rozhraní českého masivu a Západních Karpat.

Sladkovodní usazeniny

sedimenty řek a terciérních pánví

Vyvřelé horniny

terciérní vulkanity Českého Středohoří

terciérní vulkanity Doupovských hor

terciérní vulkanity menších vulkanických center

Horniny přeměněné

horniny, které přišly do kontaktu s žhavým magmatem terciérních vulkanitů

Fosílie organizmů

Listy a kmeny stromů - buk, dub, olše, javor, platan, jilm, borovice. Savci - koňovití, nosorožcovití, chobotnatci (mastodonti, dinotheria), hmyzožravci, hlodavci, šelmy, vačnatci; plazi - krokodýli, hadi, ještěři, želvy; obojživelníci - žáby; ryby; ptáci.

Ložiska nerostů

bentonit

Některé zvětralé sopečné vyvrženiny dokážou pohltit velké množství vody. Bentonity mají široké využití. Vyrábí se z nich steliva pro domácí zvířata („kočkolity“), jsou součástí formovacích směsí ve slévárenství. Vrstva bentonitu se používá na utěsnění skládek odpadu proti úniku nebezpečných látek. Sorbenty na bázi bentonitu se použivají při likvidaci ekologických havárií.

cihlářské suroviny

Terciérní vápnité jíly („tégly“), které se uložily na dně terciérního moře, najdeme na mnoha místech Moravy. Dají se využít k výrobě cihel.

dinasové křemence

Prokřemeněním pískovců vznikly křemence, které se hodí k výrobě dinasu - křemenné žáruvzdorné hmoty, používané např. na vyzdívky sklářských a ocelářských pecí.

hnědé uhlí

V bažinatých pralesích v pánvích pod Krušnými horami vznikalo v terciéru hnědé uhlí. To je u nás dosud významným zdrojem energie pro výrobu elektřiny. Největší množství hnědého uhlí se u nás spalovalo v 80. letech 20. století. Bylo to téměř 100 milionů tun za rok. Spalování uhlí tehdy bylo největším zdrojem znečištění ovzduší. Síra, obsažená v kouřových plynech v té době zničila lesy na vrcholcích Krušných hor. Exhalace se podepisují také na zdraví obyvatel postižených regionů. Od 90. let se kouřové plyny čistí a současně došlo ke snížení spotřeby uhlí, situace se tím o něco zlepšila.

jíly

Některé terciérní jíly v podkrušnohorských a jihočeských pánvích nacházejí uplatnění v keramickém průmyslu.

kaolin

V teplém a vlhkém klimatu ve spodním terciéru do velké hloubky zvětrávaly žuly na Karlovarsku a karbonské arkózy na Plzeňsku. Živce se přeměnily v minerál kaolinit, z žul a arkóz se staly kaoliny. Kaolin se využívá pro výrobu keramiky (porcelánu a žáruvzdorných materiálů) a jako plnivo do papíru a gumy. Je také součástí mnoha nátěrových hmot.

ropa a zemní plyn

Zásoby ropy a zemního plynu se na našem území vyskytují v terciérních sedimentech karpatské předhlubně.

stavební kámen

Různé druhy terciérních vulkanických hornin se používají k výrobě drceného kameniva. Využívaly se také porcelanity.

štěrkopísek

V terciérních řekách a jezerech se ukládaly vrstvy štěrku a písku.

tavný horniny

Některé typy bazických vulkanických hornin lze zpracovávat tavením. Z roztaveného čediče se vyrábí minerální vlna, která se používá jako izolační materiál. Z roztaveného čediče se také odlévají dlaždice, z nichž se dělají velice odolné průmyslové podlahy. Z jiných terciérních vyvřelin (fonolitů) lze tavením vyrábět sklo.

vltavíny

Asi před 15 miliony let dopad meteoritu v sousedním Rakousku vymrštil do vzduchu množství roztavených hornin. Roztavené kousky proletěly atmosférou a pak dopadly na zem hlavně v jižních Čechách a na jižní Moravě. Prudkým ochlazením taveniny vzniklo zelené přírodní sklo. Kousky skla se staly součástí terciérních sedimentů. Korozí (naleptáním) vznikla na jejich povrchu zvláštní skulptace. Vltavíny jsou ceněny sběrateli minerálů a používány ve šperkařství.

Periody

paleogén

neogén