Začátek

před 545 miliony let

Konec

před 490 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Jak byly v kambriu rozmístěné kontinenty přesně nevíme. Předpokládá se, že existoval superkontinent Gondwana, který zasahoval od severního mírného pásu až k jižní polární oblasti. Menší kontinenty Laurentia, Siberia a Kazachstania se nacházely v teplém pásmu.

Co se děje u nás

Nejpodrobnější zprávy o kambriu máme z bohemika (středočeské oblasti). Tato oblast se nachází v teplém klimatickém pásu, na okraji obřího kontinentu Gondwany. Na počátku kambria tu ještě doznívá kadomské vrásnění, které vytvořilo velké hory. Velehory velmi rychle zvětrávají, protože na souši ještě není žádná vegetace. Mezi horskými hřbety vznikají prohlubně, které se dalšími pohyby zemské kůry stávají stále hlubšími. Do těchto pánví řeky a bahnotoky přinášejí veliké množství horninových úlomků ze zvětrávajících pohoří. Tak se ukládají sladkovodní sedimenty příbramsko-jinecké pánve a skryjsko-týřovické pánve. Jsou to většinou hruborznné slepence, později také pískovce a droby. Ve středním kambriu do pánví pronikne moře. Na jeho dně se usazují vrstvy jemnozrnných kalů, z nichž později vzniknou břidlice. Nové moře postupně osídlili trilobiti, měkkýši, ostnokožci a další živočichové. Ve svrchním kambriu moře ustoupilo a rozšířila se sopečná činnost. Podél dvou oslabených zón v zemské kůře vznikly dva pásy suchozemských vulkánů. Výlevy žhavé lávy se střídaly s výbuchy, při nichž sopky chrlily oblaka popela a kamenů - sopečných bomb. Hluboko pod zemským povrchem vznikají také tělesa žul a jiných hlubinných vyvřelin. Kambrické horniny jsou doložené i v dalších částech českého masivu, ale jejich historie je méně jasná.

Život v období

V kambriu se objevilo mnoho skupin živočichů s pevnými schránkami a krunýři, které se dobře zachovaly. Z kambrických sedimentů známe fosílie členovců (nejznámější jsou krunýře trilobitů), měkkýšů (ulity plžů, lastury mlžů, schránky hlavonožců), ostnokožců (příbuzní mořských hvězdic). V kambriu žili také praobratlovci - naši předkové, podobní malým rybkám.

Co nám z období zůstalo

Najde se toho dost. Především sedimenty příbramsko-jinecké a skryjsko-týřovické pánve včetně břidlic se spoustou zkamenělin trilobitů a jiných živočichů. Také některé výlevné a hlubinné vyvřeliny v západních a středních Čechách vznikly v kambriu a u některých metamorfovaných hornin je kambrické stáří hodně pravděpodobné.

Mořské usazeniny

slepence, pískovce a břidlice ve středních Čechách

Sladkovodní usazeniny

slepence ve středních Čechách

Vyvřelé horniny

vulkanické horniny křivoklátsko-rokycanského pásma bohemika

vulkanické horniny strašického pásma bohemika

některé bazické vyvřeliny lugika, později přeměněné

hlubinné vyvřeliny lužického plutonu v lugiku

Horniny přeměněné

některé metamorfity lugika

některé metamorfity moravosilezika

Fosílie organizmů

krunýře trilobitů, schránky plžů, mlžů, ramenonožců, ostnokožců

Ložiska nerostů

stavební kámen

Pevné vulkanické horniny a některé sedimenty svrchního kambria se hodí pro výrobu drceného kameniva.