Foto
Celkový pohled
Detail
Výskyt
Střídání vrstev břidlic a ferrolitů na okraji zatopenaého povrchového dolu
Výchoz ferrolitů na okraji bývalého povrchového dolu
Geologická jednotka, do níž patřím
Barrandien - pražská pánev
Z čeho jsem
z drobných zrníček (oolitů), tvořených minerály s obsahem železa - hematitem (Fe2O3), sideritem (Fe2CO3) a také z jílu
Můj příběh
V mělkém ordovickém moři se za účasti mikroorganizmů srážely oxidy železa. V různých místech pražské pánve vzniklo mnoho větších a menších těles ferrolitů, uložených v souvrství ordovických břidlic. Zdrojem železa byly pravděpodobně zvětrávající vulkanické horniny na pevnině. Mnohem později byly ordovické sedimenty zprohýbány do vrás a nakonec odkryty erozí.
Jak mě využívají lidé
Ordovické železné rudy se těžily na mnoha místech pražské pánve. Znali a využívali je už Keltové a jejich těžba pokračovala až do 20. století. U Ejpovic se v letech 1954 - 1967 ruda těžila povrchovým lomem. Ordovické rudy jsou poměrně chudé - ruda z Ejpovic obsahuje pouze kolem 26 % železa. Vytěžená ruda se nejprve rotačních pecích spékala na hrudky, které obsahovaly 80 % železa. Výroba se nevyplácela a k tomu ještě obtěžovala široké okolí množstvím prachu. Na místě bývalého lomu dnes najdete jezero.
Geologický čas
variské vrásnění - karbon
vznik ferrolitu - ordovik
Odkud jsem
Ejpovice
Podívej se také
- na kámen číslo 39 - uvidíš, že v ordovickém moři vznikaly i jiné sedimenty