Foto
Celkový pohled
Detail
Použití
Hrad Radyně postavený z buližníkových kamenů na buližníkovém vrchu
Geologická jednotka, do níž patřím
bohemikum
Z čeho jsem
z oxidu křemičitého
Můj příběh
Na dně starohorního moře, v blízkosti vulkánů a pravděpodobně s přispěním mikroorganismů vznikaly vrstvy tvořené oxidem křemičitým. Vznikla jedna z nejtvrdších a nejodolnějších hornin, které v České republice najdeme. Buližníková skaliska často díky své odolnosti vyčnívají v krajině jako nápadné suky po té, co okolní horniny podlehly zvětrávání.
Jak mě využívají lidé
Buližník se dnes nepoužívá. Je velice tvrdý a zpracovává se obtížně. Do betonu se nehodí, protože obsahuje amorfní (nekrystalický SiO
2). V betonu by se z amorfního SiO
2 mohly časem vytvořit nežádoucí krystalky, které způsobí jeho rozpraskání. Středověkým stavitelům to ale vůbec nevadilo a na vyčnívajících buližníkových skalách stavěli z buližníku pevné hrady. Jedním z nich je Radyně nedaleko Plzně. Buližníky, které jsou hodně čisté, by se daly využít pro výrobu skla nebo ferrosilicia. Těžba a zpracování by ale byly hodně náročné na energii.
Geologický čas
vznik silicitu - proterozoikum
Odkud jsem
Borovno (okres Plzeň-jih)