Foto

Celkový pohled

Detail

Geologická jednotka, do níž patřím

bohemikum

Z čeho jsem

z oxidu křemičitého

Můj příběh

Na dně starohorního moře, v blízkosti vulkánů a pravděpodobně s přispěním mikroorganismů vznikaly vrstvy tvořené oxidem křemičitým. Vznikla jedna z nejtvrdších a nejodolnějších hornin, které v České republice najdeme. Buližníková skaliska často díky své odolnosti vyčnívají v krajině jako nápadné suky po té, co okolní horniny podlehly zvětrávání.

Jak mě využívají lidé

Buližník se dnes nepoužívá. Je velice tvrdý a zpracovává se obtížně. Do betonu se nehodí, protože obsahuje amorfní (nekrystalický SiO2). V betonu by se z amorfního SiO2 mohly časem vytvořit nežádoucí krystalky, které způsobí jeho rozpraskání. Středověkým stavitelům to ale vůbec nevadilo a na vyčnívajících buližníkových skalách stavěli z buližníku pevné hrady. Jedním z nich je Radyně nedaleko Plzně. Buližníky, které jsou hodně čisté, by se daly využít pro výrobu skla nebo ferrosilicia. Těžba a zpracování by ale byly hodně náročné na energii.

Geologický čas

  • vznik silicitu - proterozoikum
  • Odkud jsem

    Borovno (okres Plzeň-jih)

    Podívej se také

    • Na kámen číslo 63 - uvidíš, že některé silicity vznikaly v jiné době, ve zcela odlišném prostředí, vypadají úplně jinak a přes to mají podobné složení jako já.