Začátek

před 1,8 milionu let

Konec

stále trvá

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Rozložení kontinentů je na počátku kvartéru už téměř shodné s dnešním. Éra kvartéru má dvě periody, pleistocén a holocén. Ve starším období - pleistocénu - dochází k velkým výkyvům klimatu. Střídají se ledové doby (glaciály) a meziledové doby (interglaciály). V ledových dobách vznikají v polárních oblastech obrovské ledovce. Čím větší část zemského povrchu je pokrytá ledem a sněhem, tím více slunečního záření se odráží zpět do vesmíru, a tím více se ochlazuje a ledovce se dál zvětšují. Kontinentální ledovce pokrývají velkou část Evropy, Asie a Severní Ameriky. V ledovcích je vázáno tak velké množství vody, že hladina oceánu je o 120 až 140 m níž než dnes. Díky tomu se zvěstší plocha pevnin. Suchou nohou můžete přejít po dně průlivu La Manche na ostrovy Velké Británie. Stáda zvěře a tlupy lovců mohou migrovat mezi Asií a Amerikou po vynořeném dnu Beringova průlivu. Teplejší klimatické pásy se v ledových dobách posouvají blíže k rovníku. Později se začne oteplovat a ledovce ustupují - nastává doba meziledová. Klima je teplejší než to současné, klimatické pásy se posouvají zpět k severu, hladina oceánu stoupá. V místech, kde bývala nehostinná tundra, se teď rozrůstají listnaté pralesy. Takto se chladné a teplé období vystřídá nejméně čtyřikrát. Poslední ledová doba skončí asi před 10 300 lety. Tehdy začíná mladší období kvartéru, které trvá dodnes - holocén.

Co se děje u nás

V ledových dobách se okraj pevninského ledovce přiblíží až k severní hranici našeho území. Na některých místech ledovec proniká až na naše území a zanechává zde úlomky hornin, které nabral cestou. Na horách vznikají menší ledovce - jejich stopy jsou dodnes viditelné na Šumavě a v Krkonoších. Průměrná roční teplota je u nás kolem 0°C (dnes je to 8-9°C). Půda je trvale zmrzlá, v létě roztává jen nejsvrchnější část. Vegetace je v ledových dobách jen málo, vítr, voda a mráz rychle obrušují horniny a dotváří tak podobu naší krajiny. Dravé řeky z tajícího sněhu a ledu vyhlodávají hluboká údolí - vzniká např. kaňon Vltavy a Sázavy. Řeky přináší velké množství horninových úlomků, v jejich údolích vznikají nánosy štěrku a písku. Drobnější horninové úlomky přenáší vítr. Na závětrných místech vznikají z prachu a drobného písku závěje spraše. V meziledových dobách je naopak tepleji než dnes, průměrná roční teplota vystoupí až na 15 °C. Ledovce ustoupí a na naše území se vrací listnaté pralesy. V pleistocénu se na našem území již objevují lidé (neandertálci i lidé našeho typu). Žijí jako lovci a sběrači a krajinu ovlivňují jen nepatrně. V pleistocénu malé skupiny lovců putují za stády sobů a mamutů. Na našem území mají tábořiště, na která se opakovaně vracejí. Vyrábějí si oděvy, štípané kamenné a kostěné nástroje a zbraně, tvoří nejstarší umělecká díla. V průběhu následujícího období, holocénu, se lidé začínají usazovat a pěstovat plodiny. První zemědělci mají již dokonalejší - hlazené kamenné nástroje, staví si trvalá obydlí a vyrábí keramické nádoby. Lidí je stále velmi málo, usazují se na nejúrodnější půdě v okolí velkých řek. Později, v době bronzové a železné, lidí přibývá, obsazují i méně úrodná místa a zakládají první města. Činnost člověka v té době už významně ovlivňuje krajinu. Lidský vliv pak dále zesiluje přes středověk a období průmyslové revoluce až po dnešek. Teprve v 19. a 20. století si lidé začínají uvědomovat, že by alespoň některé části krajiny měli chránit před zničením.

Život v období

Podmínky pro život se dramaticky mění v rytmu střídání ledových a meziledových dob. V ledových dobách se naše území nachází mezi dvěma zaledněnými oblastmi. Na severu leží obří pevninský ledovec, na jihu zaledněné Alpy. Krajina má charakter tundry, jakou dnes najdeme za polárním kruhem. Naše území je buď bez vegetace nebo je pokryté jen travinami a ojedinělými keři zakrslých vrb a bříz. V ledových obdobích se u nás vyskytují živočichové, přizpůsobení chladnému klimatu, např. mamuti, srstnatí nosorožci, pižmoni, polární lišky, sobi, svišti a jeskynní medvědi. V meziledových dobách je klima teplejší a vlhčí než jaké známe ze současnosti. Naše území zarůstá listnatým pralesem. V českých pralesích žijí zvířata, která známe i z naší současnosti - například jeleni, srnci a daňci. Spolu s nimi tu ale žijí také šavlozubí tygři, nosorožci, sloni, bizoni, tuři a opice.

Co nám z období zůstalo

Je toho mnoho - v průběhu kvartéru se česká krajina přetvořila do podoby, kterou známe. V pleistocénu vznikla současná říční síť a mnohé dnešní tvary zemského povrchu. Většina našich ložisek štěrkopísku a mnohá ložiska cihlářské hlíny jsou pleistocénního stáří. Později se do toho vložili lidé a přírodní krajinu přeměnili v krajinu kulturní. V posledním období už lidská činnost mění krajinu více než přírodní procesy.

Sladkovodní usazeniny

štěrkopísky v údolích Vltavy, Labe, Moravy, Odry a jejich přítoků

ledovcové uloženiny v oblastech do nichž pronikl ledovec

naváté písky - uloženiny jemného písku přenášeného větrem

spraše - uloženiny prachu přenášeného větrem

nejmladší sladkovodní vápence vzniklé srážením z pramenů

rašeliny

Vyvřelé horniny

Naše nejmladší vulkány v okolí Chebu a Bruntálu.

Horniny přeměněné

Porcelanity - jíly, vypálené při požárech hnědouhelných slojí.

Lidské výtvory

Stavby (budovy, dopravní stavby, přehrady, atd.), úpravy terénu (regulace řek, vysoušení půdy), pozůstatky po těžbě a zpracování nerostů (lomy, doly, umělá jezera, výsypky, odkaliště, atd.), skládky odpadu.

Fosílie organizmů

Rostliny známé i ze současnosti. Kosti mamutů, srstnatých nosorožců, jeskynních medvědů, slonů, šavlozubých tygrů, bizonů a jiných zvířat, kosti a nástroje lidí.

Ložiska nerostů

cihlářské hlíny

Nánosy pleistocenních spraší jsou zdrojem suroviny pro výrobu cihel. Obyčejné plné cihly se dají vyrobit i ze samotné spraše. Pro výrobu moderních tenkostěnných cihelných bloků se ke spraši musí přidávat plastická složka s vyšším obsahem jílu.

rašelina

Rašeliniště začala vznikat na počátku holocénu, po konci poslední doby ledové.

pazourky, jantar

Tyto nerosty vznikly ve starších obdobích mimo naše území. K nám je v pleistocénu „přivezl“ pevninský ledovec.

štěrkopísky

Pleistocenní štěrkopísky jsou zdrojem kameniva pro stavební účely.

živcové suroviny

Některé štěrkopísky (např. v povodí Lužnice) obsahují hodně úlomků živce. Po vyčištění a rozemletí se živce využívají ve sklářském a keramickém průmyslu.

Periody

pleistocén

holocén