Začátek

před 200 miliony let

Konec

před 140 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Superkontinent Pangea se dále rozpadá. Oceán Tethys postupně oddělí Evropu od Afriky. Atlantský oceán se rozšiřuje a odděluje Severní Ameriku od Evropy. Na jihu superkontinent také praská a oddělují se Antarktida, Afrika a Jižní Amerika. Indie se začne přesouvat k severu. Klima je hodně teplé, dokonce i polární oblasti jsou příznivé pro rostliny a velké pevninské ledovce asi vůbec neexistují. Rozdrobením superkontinentu se hodně rozšíří prostředí mělkých moří na okrajích pevnin. Mělké moře teď zaplavuje i západní Evropu a část Severní Ameriky. Ve vnitrozemí kontinentů je dost suché prostředí.

Co se děje u nás

Český masiv se nachází na pevnině, obrušované erozí. Jen na čas jeho okraje zaplaví jurské moře. Vzniknou tak mořské sedimenty, které se zachovaly v okolí Krásné Lípy v severních Čechách a v okolí Brna a v Moravském krasu. Další jurské horniny - hlavně vápence a pískovce - vznikají v oceánu na východ od českého masivu. Později budou všelijak zprohýbány a roztrhány při alpinském vrásnění a stanou se součástí Západních Karpat.

Život v období

V mělkých tropických mořích jsou ideální podmínky pro korály, lilijice a další organizmy, které "staví" vápencové útesy. Hlavonožci - hlavně amoniti a belemniti - teď prožívají zlaté časy. Daří se ale také mlžům, ježovkám a dalším živočichům. Dinosauři jsou stále větší, někteří jsou až kolem 50 metrů dlouzí. V mořích se i nadále daří plesiosaurům a ichtyosaurům. Objevují se také létající plazi - pterosauři. Z drobných dinosaurů se v juře vyvinou ptáci. Savci jsou zatím jen malí a živí se hlavně hmyzem. V rostlinné říši stále převládají nahosemenné rostliny - jehličnany, cykasy a jinany, kapradin je čím dál méně.

Co nám z období zůstalo

Pozůstatků z jurského období je u nás jen málo, ale některé jsou hodně nápadné. Jedná se o útržky mořských sedimentů v Západních Karpatech, přemístěné při alpinském vrásnění. Některé z těchto útržků jurských vápenců jsou v krajině hodně výrazné, jako třeba Pavlovské vrchy na jižní Moravě nebo vrch Kotouč u Štramberka.

Mořské usazeniny

vápence bradlového pásma Západních Karpat

Fosílie organizmů

Zbytky mořských hlavonožců - amonitů a belemnitů, schránky korálů, lilijic, mlžů a ježovek.

Ložiska nerostů

vápence

Ložiska vápenců v bradlovém pásmu Západních Karpat jsou jurského stáří.