Začátek

před 298 miliony let

Konec

před 250 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Dochází k dalším srážkám a spojování kontinentů, až nakonec vznikne jediný superkontinent Pangea. Dochází k velkým změnám klimatu a životního prostředí v oceánu i na souši. Hladina oceánu klesá a zmenšuje se plocha mělkých moří. Klima se stává velmi suchým. Rozsáhlé oblasti jsou pokryté ledovci.

Co se děje u nás

Naše území je v permu suchozemskou oblastí. Je tu mladé variské horstvo, které rychle podléhá zvětrávání. V prohlubních mezi horskými hřbety pokračuje ukládání sedimentů, podobně jako v předchozím období - karbonu. Na počátku permu ještě místy existuje bohatá tropická vegetace, z níž později vznikne černé uhlí. Pak se ale klima stává stále sušším, až vegetace téměř zmizí a vznikne poušť. Sedimenty, vzniklé v takovém prostředí mají často červenou barvu díky oxidům železa. Na severu Čech vzniká v permu několik vulkánů, které jednou za čas vyvrhují proudy lávy a zasypávají své okolí sopečným popelem.

Život v období

Živé organizmy prodělávají v permu zatěžkávací zkoušku. Podmínky života v oceánu se mění k horšímu, hlavně v tropických oblastech. Mnoho skupin mořských živočichů projde krizí, některé z nich zcela vyhynou. Životní prostředí na souši se také postupně zhoršuje (hlavně vysušuje), což vyvrcholí na konci permu největším vymíráním v dějinách Země. Je možné, že v té době dojde k nějaké katastrofě, která vymírání urychlí. Je to velká šance pro ty, kteří si se suchem a nepříznivými podmínkami dovedou lépe poradit - plazi vytlačují obojživelníky a nahosemenné rostliny nahrazují kapradiny a plavuně. Objevují se savcovití plazi, z nichž se později vyvinou savci.

Co nám z období zůstalo

Najde se toho hodně. Hlavně pestré (často červené) suchozemské písčité sedimenty. Někdy ale není jednoduché rozlišit sedimenty spodního permu a svrchního karbonu. Nejvíce permských sedimentů můžeme vidět na severu Čech, v podkrkonošské pánvi a v příkopových propadlinách boskovické a blanické brázdy. Z permu pochází některé sloje černého uhlí - je jich ale mnohem méně než těch karbonských. V podhůří Krkonoš také najdeme permské vulkanické horniny, které daly vznik zdejším polodrahokamům. Nejznámější z nich jsou pestrobarevné acháty, vzniklé v dutinách některých permských láv.

Sladkovodní usazeniny

slepence, pískovce, prachovce a jílovce v permokarbonských pánvích

Vyvřelé horniny

bazické až středně kyselé vulkanické horniny v Podkrkonoší

Fosílie organizmů

Jehličnany. Zbytky krytolebců a sladkovodních ryb.

Ložiska nerostů

černé uhlí

Permská ložiska černého uhlí jsou mnohem menší a méně významná než ta karbonská.

kámen pro kameníky a sochaře

Červené permské pískovce často používali kameníci a sochaři. Dobře se opracovávají a mají zajímavý vzhled.

polodrahokamy

Podkrkonošská naleziště achátů a dalších polodrahokamů vznikla díky permským sopkám.