Začátek

před 4,6 miliardami let

Konec

před 2,5 miliardami let

Co se děje ve světě

Vzniká planeta Země; vypadá ale docela jinak než jak ji známe my. Je to koule roztavené žhavé hmoty, která se postupně rozděluje podle hustoty. Těžké prvky jako např. železo klesají do středu koule, kde vzniká zemské jádro. Z lehčích prvků se kolem jádra tvoří zemský plášť a při povrchu zemská kůra. Povrch Země postupně chladne a začínají se tvořit první vyvřelé horniny. Současně se kolem Země tvoří také hydrosféra a atmosféra. Horniny začínají zvětrávat. V oceánu se usazují jejich úlomky a vznikají z nich první sedimenty. Některé horniny pak znovu ohřeje žhavé magma a stanou se z nich první metamorfity. Na konci archaika už jsou vytvořeny litosférické desky - obří kry z pevných hornin, které "plují" po plastických horninách zemského pláště.

Co se děje u nás

To nevíme, protože se na našem území nedochovaly žádné archaické horniny. Nejstarší horniny jsou známé z Grónska, jižní Afriky a západní Austrálie.

Život v období

V oceánu žijí sinice - organismy podobné bakteriím, které dobře známe i dnes (když se přemnoží ve vodní nádrži, nemůžeme se koupat). Po archaických sinicích se zachovaly stromatolity - vrstevnaté vápnité struktury, které vytvořily jejich kolonie. Nejstarší známé stromatolity vznikly před 3,5 miliardami let. Ještě starší jsou některé chemofosílie - pozůstatky uhlíku, pocházejícího z živých organismů.

Co nám z období zůstalo

Téměř nic. Je možné, že z archaika pochází některá zrnka minerálu zirkonu v mladších (proterozoických) horninách moldanubika. Z doby, kdy vznikala Země, pochází také meteority, které dopadly na naše území. Některé hodně staré horniny z oblasti skandinávského štítu “přivezl” na naše území pevninský ledovec v období pleistocénu. Najdete je například na Ostravsku (kámen číslo 24). Všechny ostatní vzorky v Geomapě jsou z pozdějších období.