Začátek

před 440 miliony let

Konec

před 410 až 417 miliony let

Co se děje ve světě

CHLUPÁČ, Ivo, BRZOBOHATÝ Rostislav, KOVANDA Jiří, STRÁNÍK Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Vydání první. ACADEMIA, nakladatelství AV ČR. Praha, 2002. 436 stran. ISBN 80-200-0914-0

Severozápadní okraj superkontinentu Gondwany, kde se nachází základ českého masivu, se posouvá k severu, tedy blíže k rovníku, do teplých klimatických pásem. Dva menší kontinenty - Laurentia a Baltika - se k sobě přibližují, až nakonec oceán mezi nimi zanikne, kontinenty se srazí a spojí se do jednoho celku - Laurussie. Oproti chladnému konci ordoviku se na počátku siluru klima výrazně oteplí a hladina oceánu stoupne. V jižních polárních oblastech Gondwany ale stále přetrvává zalednění.

Co se děje u nás

Silurské horniny najdeme většinou na stejných místech jako ordovické. Nejpodrobnější zprávy o siluru máme z bohemika (středočeské oblasti), kde se v podobě mořských sedimentů pražské pánve zachoval úplný záznam od začátku až do konce tohoto období. Pražská pánev má teď charakter hlubšího otevřeného moře. Prostředí na dně moře je na počátku siluru zcela bez života - chybí zde kyslík. Na dně se ukládají pouze jemné, černé kaly. Na dno klesají zbytky odumřelých plovoucích kolonií graptolitů. Z kalů se později stanou černé graptolitové břidlice. Zbytky graptolitů jsou jediné viditelné známky života v těchto břidlicích. Později se podmínky pro život na dně moře zlepší. Začne se zde dařit mnoha organizmům, tvořícím vápnité schránky a začnou se ukládat také vápence. Vápencová sedimentace nakonec zcela převládne. Na některých místech v pražské pánvi probíhá vulkanická činnost. Dochází k výlevům čedičových láv a k vyvrhování vulkanického popela a bomb. Některé vulkány jsou tak vysoké, že vyčnívají nad hladinu moře jako sopečné ostrovy. Podobné mořské prostředí jako v pražské pánvi je i v některých dalších částech našeho území.

Život v období

V moři žijí hojní graptoliti, měkkýši - (plži, mlži, hlavonožci), ramenonožci, koráli, mechovky a ostnokožci (hlavně lilijice). Trilobitů je méně než v předchozím období - ordoviku. Objevují se i jiní členovci, někteří z nich jsou větší než dva metry. V siluru živočichové a rostliny pronikají z oceánu do sladkých vod a na souš. Na souši už žijí rostliny a někteří členovci, například štíři.

Co nám z období zůstalo

Je toho dost. Především sedimenty pražské pánve, bohaté na zkameněliny graptolitů, lilijic, korálů, trilobitů a mnoha jiných živočichů. Také některé výlevné vyvřeliny v pražské pánvi vznikly v siluru. Silurské břidlice a vápence můžeme najít také v Železných horách, v podhůří Krkonoš a na Drahanské vrchovině. Na mnoha dalších místech nacházíme metamorfované horniny, u nichž je silurské stáří hodně pravděpodobné.

Mořské usazeniny

graptolitové břidlice, vápence

Vyvřelé horniny

čedičové lávy a sopečné vyvrženiny

Fosílie organizmů

Zbytky suchozemských rostlin. Schránky lilijic a korálů, krunýře trilobitů a korýšů, schránky plžů, mlžů, hlavonožců, ramenonožců.

Ložiska nerostů

vápence

Část vápenců Českého krasu vznikla v období siluru.

graptolitové břidlice

Černé graptolitové břidlice se vyskytují v podloží vápenců. V kombinaci s vápenci se dají využít pro výrobu cementu (do cementu dodávají potřebný SiO₂ a Al₂O₃).